ISOIS ▸ Závěrečné zprávy

Ak. rok:
Země:
Instituce:
Typ mobility:
Program:
Fakulta:
Úroveň studia:

Shizuoka University

Japonsko 2023/2024 Partnerské univerzity

Osobní data
Typ mobility:
studium

Fakulta na MU:
Filozofická fakulta

Obor studia:
Japanistika

Úroveň studia v době pobytu v zahraničí:
Bakalářská

Používaný jazyk:
japonština

Letní/zimní škola?:
ne

Doba studia:
jaro 2024

Doba pobytu (od-do):
2024-04-02 - 2024-09-22

Počet měsíců:
5.5

Aktivita před výjezdem do zahraničí
Kde je možné získat informace o kurzech vyučovaných na zahraniční škole?:
Skrze sylabus dostupný přes stránky Shizuoka University, student si musí předměty dohledat sám. Kurzy japonštiny spadají pod Japanese Language Program, a konkrétní informace o tomto programu se také nachází na stránkách školy.

Které dokumenty jsou potřebné k přijetí na zahraniční vysokou školu?:
motivační dopis
jazykový certifikát (anglický)
výpis známek

Jak dlouho dopředu je třeba přijetí vyřizovat?:
minimálně semestr dopředu

Bylo potřeba vízum?:
ano

Potřebné podklady a doklady pro udělení víza:
cestovní pas
1 fotografii 35 x 45 mm
vyplněný formulář od ambasády
Certificate of Eligibility

Délka čekání na vízum:
týden

Výše poplatku za udělení víza:
bez poplatku

Studium
Měl/a jste před odjezdem podepsanou studijní dohodu (Learning Agreement)?:
- vyberte možnost -

Pokud ne, v čem byl problém?:
Neměl jsem dostatečný přehled o předmětech a vyučujících, takže jsem LA vyplnil až po příjezdu do Japonska, kde jsem mimo jiné také prošel rozřazovacím testem do jednotlivých skupin rozdělených podle úrovně japonštiny, a také jsem zjistil více informací ohledně předmětů, do kterých se lze zapsat.

Věděl/a jste před odjezdem, jak Vám kurzy budou na domovské fakultě uznány?:
ne

Měnil/a jste během pobytu studijní smlouvu?:
ne

Kdy a jak probíhá registrace do kurzů? Jsou nějaká omezení? Možnost změny?:
Zápis předmětů probíhal prvních několik týdnů, a měli jsme možnost vyzkoušet skupiny nad či pod naší úrovní japonštiny. Drtivá většina předmětů na škole je vyučována v japonštině, takže jsem měl na výběr v zásadě jen z lekcí japonštiny, a poté z menšího výběru předmětů vyučovaných v angličtině, většina z nichž se týkala japonské společnosti.

Skládal/a jste na zahraniční škole zkoušky?:
pouze rozřazovací test na začátku semestru

Používá škola systém ECTS?:
- vyberte možnost -

Pokud ne, uveďte, jakým způsobem byly tamní kredity na ECTS přepočítány:
kurz v japonštině nebo japanologický za 3 ECTS, kurz nejapanologický v angličtině za 2 ECTS

Popište způsob výuky (teorie, praxe, projekty) a hodnocení studentů:
Výuka nešla tolik do detailu jako na Masarykově univerzitě, a naopak jsme probrali velmi široké spektrum různých témat. Probíhala větší vzájemná interakce mezi studenty na hodinách, a velmi často jsme byli rozdělováni do skupin za účelem debaty, roleplaye, společných prezentací, projektů atd. Dostávali jsme spoustu domácích úloh, včetně nahrávek, esejí, prezentací a kratších seminárních prací. Samotné známkování ale nebylo přísné.

Kvalita výuky ve srovnání s domácí školou:
Byl větší důraz na debatu studentů mezi sebou než množství předaných informací od učitelů. Výuka japonštiny byla kvalitní, ale trochu mi scházelo vysvětlení v angličtině. Přišlo mi, že se jazykové lekce mnohem více soustředily na praktickou každodenní japonštinu oproti Masarykově univerzitě. Stejně tak se na hodinách o dost víc procvičovala mluvená japonština. V nejaponských předmětech kvalita nedosahovala takové úrovně, ale byly zajímavé a pomáhaly udržovat dobré vztahy mezi studenty za pomocí skupinové práce.

Jak jste získával/a studijní materiál?:
Učebnice jsme si museli zakoupit nebo najít online ve formátu pdf, a také jsme dostávali spoustu handoutů v papírové verzi a pracovních listů na vyplnění.

Můžete doporučit nějaký zajímavý kurz/předmět/vyučujícího?:
V kurzu Global Business Studies jsme měli možnost vyzkoušet si vedení vlastní fiktivní firmy a následné skupinové odprezentování spolužákům. Prezentací bylo několik během semestru, a pokaždé jsme se zaměřili na jiný aspekt business managementu v Japonsku.

Jaká je vybavenost školní knihovny?:
Školní knihovna je velká a studenti mají přístup zdarma, ale nemám bližší zkušenosti s fungováním knihovny.

Dostupnost počítačů, přístup na internet, úroveň potřebného softwaru, potřeba vlastního notebooku:
Bez vlastního notebooku či alespoň tabletu bych do toho určitě nešel. Přístup na internet byl většinou dobrý, jen zřídka byly menší výpadky.

Možnosti tisku a kopírování:
tisknout a kopírovat se dá v každém konbini

Pořádá zahraniční škola/studentská organizace speciální akce pro výměnné studenty?:
ano

Jestliže ano, jaké?:
Studentská organizace KASA pořádá pravidelné setkání zahraničních i japonských studentů, například piknik pod kvetoucími sakurami, takoyaki party či rozlučková party pro odjíždějící studenty. Škola také organizovala menší množství zajímavých akcí (například návštěva střední školy s ukázkou klubových aktivit a diskuzí se středoškoláky).

Jak byste zhodnotil/a svoji integraci mezi místní studenty (hodnocení jako ve škole 1-5):
1

případně doplňte vlastními slovy:
Na škole panovala velmi přátelská atmosféra, a většina spolužáků byli zároveň mými kamarády. Nejvíce se spolu bavili zahraniční studenti, ale spousta japonských studentů se také zúčastnila společných akcí a výletů.

Praktické otázky pobytu
Kde jste bydlel/a?:
Shizuoka International Residence (静岡国際交流会館), univerzitní kolej převážně pro mezinárodní studenty

Cena ubytování – měsíčně:
220 EUR

Další poznámky k ceně ubytování (ohledně toho, co cena obsahuje):
Cena obsahuje nájem, elektřinu, vodu, plyn a úklid. V průběhu semestru byla cena o něco menší, ale na konci pobytu jsem ještě musel doplácet cenu za energie, takže to v přepočtu vyšlo přibližně na 5500 korun měsíčně.

Popište vybavenost. Tipy pro další studenty – co by si měli sebou přivézt?:
Stůl, židle, postel, futon s peřinou a polštářem, skříň, chlazení/topení, lampička, prodlužovačka. Chyběly ramínka na oblečení, a japonské adaptéry na nabíječky jsem si taky musel pořídit vlastní. Pro náročnější bych možná doporučil pořídit si ještě jeden polštář.

Jak a s jakým předstihem je třeba si zařídit ubytování?:
Ubytování mi zařídila japonská univerzita, jen jsem musel před výjezdem vyplnit a poslat excel formulář ohledně preferovaného typu pokoje.

Jaké jsou možnosti stravování?:
Hned vedle koleje je levný supermarket se vším potřebným, v okolí jsou také na každém rohu konbini otevřené 24/7. Nachází se tam spousta restaurací (ramen, yakiniku, sushi atd.), a také obchody s o něco levnějším bentó (krabička s obědem). Přímo na univerzitě je také velmi dobrá jídelna, jen občas byly docela dlouhé fronty.

Jaké jsou orientační ceny potravin (porovnejte s cenami v ČR):
Většina potravin byla o něco dražší, ale ne nějak výrazně. Ovoce bylo extrémně drahé v porovnání s ČR. Cena v restauracích se většinou pohybovala okolo 150 korun, ale některé restaurace byly i mnohem dražší. Jídla typické pro Japonsko jako ramen a sushi byly naopak levnější než v ČR.

Doprava do místa pobytu:
Vlakem do Vídně, a poté letadlem do Tokia (s jedním přestupem v Soulu). Z letiště v Tokiu jsem jel metrem na shinkansen, poté přímo do Shizuoky. Z nádraží pak autobusem na kolej.

Orientační cena dopravy:
Letenka stála přibližně 23 000 korun, za Shinkansen jsem zaplatil 1000 korun. Metro a autobus se pohybovaly okolo 30 korun.

Tipy pro zakoupení výhodné letenky/jízdenky/další doporučení:
Letenku určitě koupit dlouho dopředu i se zpátečním letem, jinak se to dost prodraží. Spousta studentů ve výsledku platila třeba i dvojnásobek oproti mě, jelikož si koupili zpáteční letenku mnohem později. Mohu za sebe doporučit letecké linky Korean Air, jelikož cesta byla celkem pohodlná, a nebyly moc drahé v porovnání s jinými leteckými linkami. Také jsem během cestování v Japonsku využil lístek Seishun 18, který stál přibližně 1900 korun, a s lístkem se pak dalo 5 libovolných dní cestovat neomezeně vlakem. Lístek se vyplatí v případě, že cestujete někam dál, například Tokio či Osaka.

Jaké jsou možnosti místní dopravy (MHD, kolo, pěšky, orientační ceny):
Cena autobusu začíná okolo 30 korun, a poté se zvyšuje podle vzdálenosti. Vlak do vedlejších měst stojí 100-200 korun, do Tokia to stojí okolo 500 korun. Shinkansenem je to mnohem rychlejší, ale do Tokia to stojí okolo 1000 korun. Na dlouhé vzdálenosti je taky možnost použít noční autobusy, které vyjdou o něco levněji. V okolí koleje a univerzity se dá dopravit pěšky, ideální je ale kolo. Je možné koupit si nové nebo second-hand kolo, případně si od někoho na univerzitě půjčit. Hned vedle koleje i univerzity jsou parkovací místa na kola, a většina studentů dojížděla do školy na kole.

Jaké formality je třeba vyřídit po příjezdu, např. povolení k pobytu?:
Na letišti se muselo projít imigrační kontrolou a vyplnit formulář (šlo to taky vyplnit předem online přes mobil). V Shizuoce pak dokumentace ohledně pobytu na koleji, dokumentace na univerzitě, studentské pojištění, vyřízení bankovního účtu. S většinou mi pomáhal přiřazený student tutor, případně také koordinátor z japonské univerzity. Bylo potřeba vlastní razítko Hanko/Inkan, které jsme obdrželi na univerzitě (museli jsme si ho vyřídit ještě před výjezdem).

Jakého jste použil/a zdravotního pojištění? (orientační cena, výhody, nevýhody, je nutno na univerzitě pořídit jiné než domácí (české) pojištění?):
Kromě cestovního pojištění karty skrze banku (Fio, přibližně 50 korun měsíčně) jsem se ještě musel přihlásit do studentského pojištění na univerzitě (stojí to přibližně 400 korun, které ale na konci semestru/roku dostanete zpět).

Měl/a jste zkušenosti s lékařským ošetřením v zahraničí?:
Byl jsem na povinné lékařské prohlídce. Byl jsem z ní trochu ve stresu, jelikož jsem tam byl sám, ale dá se dorozumět i bez větší znalosti japonštiny (všude byly šipky a fronty, takže bylo celkem jasné kam máte jít). Výsledky jsem ale neviděl (musíte si o ně sami zažádat).

Pracoval/a jste během studia?:
ne

Jaké jsou podmínky pro práci/brigádu pro studenty z MU?:
Bez vyšší úrovně japonštiny je velmi obtížné najít si brigádu. Jedna z možností je doučování angličtiny. Někteří zahraniční studenti si přivydělávali prací za pokladnou v konbini.

Tipy na využití volného času:
Karaoke, onsen, kočičí kavárny, restaurace, potkávat se s ostatními zahraničními nebo japonskými studenty, navštěvovat svatyně, chodit do přírody, trávit čas u moře, cestovat po Japonsku. Hlavními cestovními destinacemi je Tokio a Kjóto/Osaka/Nara. Z vlastní zkušenosti můžu taky doporučit Izu, je tam velmi hezky :)

Finanční podpora a náklady
Celkový grant od Centra zahraniční spolupráce:
11000 CZK

Měsíční stipendium v Kč:
20000 CZK

Počet podpořených měsíců:
5,5

Celkový počet měsíců:
5,5

Jakých dalších zdrojů jste využil/a k financování pobytu?:
peníze z brigády, půjčené peníze od rodičů

Pokud jste obdržel/a další stipendium, uveďte jaké a jeho výši v Kč:

 
Poplatky spojené s nástupem na univerzitu:
0

a/ výše vstupního poplatku:
0

b/ výše školného:
0

c/ výše ostatních poplatků (jakých):
0

 
Jaké byly Vaše průměrné měsíční výdaje?:
20000 CZK

a/ z toho ubytování:
5500 CZK

b/ z toho stravování:
6000 CZK

c/ cestování a volný čas:
6000 CZK

Jakékoli komentáře k průměrným měsíčním výdajům:
Čísla jsou jen přibližný odhad, ale celkem jsem v Japonsku strávil necelých 6 měsíců a utratil okolo 130 000-140 000 korun (včetně letenky).

Uznání zahraničního studia domácí fakultou
Kolik jste během studia získal kreditů (v systému zahraniční školy)?:
11

Kolik ETCS kreditů bylo uznáno na MU?:
20

Věděl/a jste předem, které kurzy Vám budou domácí fakultou uznány?:
Ano, uznání předmětů se řeší skrze Learning Agreement.

Jakým problémům jste musel/a v souvislosti s uznáním čelit?:
Mám vypracovaný Learning Agreement, ale mezi mým LA a konečným dokumentem Transcript of Records je malý rozdíl (je zde navíc předmět Japanese Cultures I, který se nepočítal do běžného rozvrhu a neměly za něj být žádné kredity, ale nachází se ve výpisu známek). Až na tuto výjimku by měly být všechny předměty uznány.

Také jsem zažádal o výpis známek až po návratu do České republiky, jenže Shizuoka University poskytuje pouze papírovou verzi. Musel jsem tedy požádat známého na Shizuoka University, aby o výpis zažádal namísto mě (potřeboval k tomu fotografii mého pasu, podepsanou plnou moc a formulář o žádost výpisu známek, vše v japonštině). Celý proces trval přibližně 1-2 týdny. Doporučuji tedy řešit dokument Transcript of Records ještě před návratem z Japonska, ideálně minimálně týden předem.

Celkové hodnocení
Posouzení osobního přínosu (1 = výborný):
1

Posouzení akademického přínosu (1 = výborný):
1

Ohodnoťte informace a podporu poskytnuté zahraniční školou (1 = výborný):
3

Setkal/a jste se s nějakými závažnými problémy během pobytu:
Neměl jsem moc informací ohledně začátku a konce školy, takže jsem při nakupování letenek datum víceméně jen hádal. Mimo to jsem na žádné větší problémy nenarazil.

Co doporučujete vzít si s sebou:
Notebook, dostatek zavazadel (počítejte s tím, že spoustu věcí nakoupíte v Japonsku, tak ať se vám na konci pobytu někam vlezou), a nějaké oblečení.

Co Vás nejvíce překvapilo na partnerské univerzitě pozitivně:
Přátelské prostředí, a zejména International Lounge, kde se scházela spousta studentů. Konaly se tam různé eventy, a taky tam byla spousta deskových her.

Co Vás nejvíce překvapilo na partnerské univerzitě negativně:
Asi nejvíce mě překvapilo, že kromě zahraničních studentů v zásadě skoro nikdo nemluvil anglicky.

Další komentář: