ISOIS ▸ Závěrečné zprávy

Ak. rok:
Země:
Instituce:
Typ mobility:
Program:
Fakulta:
Úroveň studia:
Pro návrat na seznam zpráv klikněte zde...

University of Luxembourg

Luxemburg 2022/2023 Freemovers

Osobní data
Typ mobility:
studium

Fakulta na MU:
Filozofická fakulta

Obor studia:
Information and Library Studies

Úroveň studia v době pobytu v zahraničí:
Magisterská

Používaný jazyk:
angličtina

Letní/zimní škola?:
ne

Doba studia:
podzim 2022

Doba pobytu (od-do):
2022-09-19 - 2023-02-11

Počet měsíců:
5

Aktivita před výjezdem do zahraničí
Kde je možné získat informace o kurzech vyučovaných na zahraniční škole?:
Informace o vyučovaných předmětech bylo možné získat na webu univerzity v nabídce oborů: https://wwwen.uni.lu/studies/fhse/master_in_social_sciences_and_educational_sciences

Které dokumenty jsou potřebné k přijetí na zahraniční vysokou školu?:
Je potřeba nachat si vystavit přepis známek za předchozí semestry, získaný diplom za bakalářské studium, motivační dopis, potvrzení o jazykové znalosti (minimální doporučená úroveň pro tamější kurzy byla B2), kopii občanského průkazu, kopii zdravotního pojištění, a Learning Agreement.

Jak dlouho dopředu je třeba přijetí vyřizovat?:
Deadline podávání online přihlášek do podzimního semestru na UniLu bylo 15.5. 2022. Nicméně předtím je potřeba, aby byl student/ka nominován/a mateřskou univerzitou. Z toho důvodu jsem přihlášku na MU do programu Freemovers začala řešit již na začátku února 2022.

Bylo potřeba vízum?:
- vyberte možnost -

Potřebné podklady a doklady pro udělení víza:

Délka čekání na vízum:

Výše poplatku za udělení víza:

Studium
Měl/a jste před odjezdem podepsanou studijní dohodu (Learning Agreement)?:
ano

Pokud ne, v čem byl problém?:

Věděl/a jste před odjezdem, jak Vám kurzy budou na domovské fakultě uznány?:
Ano, všechny předměty jsem předem konzultovala s pověřenými osobami fakulty a informovala jsem se o způsobu jejich uznání.

Měnil/a jste během pobytu studijní smlouvu?:
Ano. Na začátku semestru došlo k úpravám kurikula daného oboru, bylo proto potřeba studijní dohodu upravit. Na úpravy jsem měla na zahraniční univerzitě první dva týdny semestru.

Kdy a jak probíhá registrace do kurzů? Jsou nějaká omezení? Možnost změny?:
Příchozí studenti jsou automaticky zapsáni do kurzů pověřenou osobou fakulty na základě předmětů uvedených ve studijní dohodě. Sami se zapsat nikam nemohou.
Příchozí studenti na univerzitě nejsou nijak omezeni ve výběru předmětů, mimo podmínky znalosti jazyka, ve kterém je předmět vyučován. Nicméně na UniLu bylo téměř nemožné vybírat si předměty z různých fakult vzhledem k dynamickému rozvrhu, který byl odlišný každý týden.

Skládal/a jste na zahraniční škole zkoušky?:
Ano, absolvoala jsem všechny předměty na dané fakultě (mimo jednoho) dle stejných požadavků, jaké byly kladeny na domácí studenty.

Používá škola systém ECTS?:
ano

Pokud ne, uveďte, jakým způsobem byly tamní kredity na ECTS přepočítány:

Popište způsob výuky (teorie, praxe, projekty) a hodnocení studentů:
Obor, který jsem na UniLu studovala je specifický tím, že se otevírá pouze každé dva roky a má omezenou kapacitu 25 studentů. Do mého ročníku bylo vybráno spolu se mnou celkem 14 studentů a studentek, přičemž já jsem byla jediná exchange studentka. Jeden spolužák byl na začátku semestru z disciplinárních důvodů vyloučen z kohorty na dva roky, zůstalo nás proto studovat pouze 13.
Během semestru se při vyučování vystřídalo cca 11 učitelů, přičemž na některých hodinách se nám věnovali i tři učitelé najednou. Výuka byla proto velmi intenzivní a osobní. Přestože jsem byla exchange studentka, byla jsem učiteli i spolužáky brána jako plnohodnotná studentka daného oboru. Hodiny probíhaly blokově, kdy většinou jeden blok měl 3 hodiny 15 minut. Některé hodiny byly pojaty formou workshopu, tedy trvaly například 6 hodin s pauzami na občerstvení.
Jak jsem již zmínila, rozvrh byl dynamický. Každý týden se obměňovaly kurzy, přičemž některé byly vyučovány například až v druhé polovině semestru, tak abychom na ně byly teoreticky připraveni v první polovině semestru (rozpis na každý týden jsme dostali na první uvítací hodině na začátku semestru).
Všechny předměty celého kurikula se vzájemně prolínaly, učitelé byli informováni o tom, co se v jiných kurzech učíme a v diskuzích jsme se snažili propojovat vše co jsme se naučili i v ostatních předmětech.
Na oboru jsme neměli hodiny rozděleny na "přednášky" a "semináře". Ve všech předmětech byl kladen důraz na diskuzi o probírané látce, o které jsme mohli mít povědomí již na základě povinné a doporučené literatury, kterou jsme si měli prostudovat před každou hodinou. Čistě frontální výuka byla praktikována minimálně.
Ve zkouškách/projektech/průběžných úkolech se nehledělo na testování faktů, ale na to, jak umíme uplatnit to, o čem jsme se během semestru učili, ve své vlastní práci.
Ohledně hodnocení studentů: UniLu má známkovací systém postavený na bodové stupnici do 20 bodů, kdy 20 znamená "výborně". Během semestru jsme nedostávali bodové ohodnocení, ale slovní hodnocení, které vždy obsahovalo hodnocení jednotlivých částí úkolů (dle předem stanovených kritérií) a na konci bylo ve větě uvedené, jaké kvality dosáhla naše práce ("excellent/very good/good..."). Na většině předmětů jsme dostali jasně stanovené informace o tom, co přesně se hodnotí, a co musíme splnit, abychom dostali kýžené hodnocení.

Kvalita výuky ve srovnání s domácí školou:
Největší rozdíl jsem cítila v přístupu učitelů ke studentům. V zahraničí například nikdo nedbá na oslovení titulem, dokonce ho pro mě bylo u některých učitelů/učitelek těžké vyhledat při vyplňování žádosti o uznávání předmětů, neboť nikdo neklade důraz na tyto formality. To souvisí s tím že, ikdyž se jedná o uznávané učitele/ky byl zcela vymazán vztah "my" a "oni". Jako studenti jsme byli bráni na stejnou úroveň jako učitelé.
Jak jsem již psala, výuka byla vzhledem k malému počtu studentů a velkému počtu učitelů osobní, což bylo možné díky finanční situaci zahraniční univerzity. Myslím, že na KISKu, kde aktuálně studuji, se učitelé snaží o stejný přístup, v rámci možností, který počet studentů umožňuje. Vzhledem k tomu, že jsem však své bakalářské studium absolvovala na jiné fakultě, mohu říci, že takový přístup není na MU běžnou praxí.
Na některé předměty k nám byli zváni externí akademici i z USA či lidé ze státních institucí, což bylo opět možné díky finanční vybavenosti zahraniční univerzity.
Dále na studiu v zahraničí oceňuji formu výuky, kterou jsem popsala v předchozím bodě (diskuze, výzva ke kritickému uvažování, samostatná tvorba/hodnocení toho, jak student umí překlopit teorii do praxe). Zároveň se nás vedení v průběhu semestru aktivně dotazovalo na naše názory ohledně formy výuky a celého plánu kurikula. Byli otevření kritice, připraveni naše návrhy vyslyšet, a případně kurikulum/formu výuky flexibilně upravit.

Jak jste získával/a studijní materiál?:
Univerzita funguje na platformě Moodle, kam nám učitelé a učitelky nahrávali všechny důležité informace, včetně doporučené a povinné četby a prezentací. Mimo to jsem si psala vlastní poznámky během hodin.

Můžete doporučit nějaký zajímavý kurz/předmět/vyučujícího?:
Z prvního semestru bych doporučila Qualitative and Quantitative Social Science Methods a Statistical Analysis: STATA, které jsou sice časově nejnáročnější, ale myslím, že velmi praktické v rozvoji dovedností, jak tvořit svůj vlastní výzkum.
Příkladem učitele, kterého bych doporučila může být Sercan Erer, který nás vyučoval statistiku. Vše trpělivě vysvětluje, bez toho, aby se student/ka cítil hloupě za to, že se na něco ptá. Zároveň se ve své akademické práci zaměřuje na problematiku "Sense of belonging" a působil na našem oboru jako podpora pro studenty. https://humanities.uni.lu/directory/sercan-erer

Jaká je vybavenost školní knihovny?:
Velmi dobrá. Fotky knihovny si můžete prohlédnout na mém portfoliu, které v rámci svého studia na KISKu vytvářím, a kde popisuji svůj pobyt v zahraničí. https://katerinavachouskova.wordpress.com/o-studiu-na-unilu/
Zároveň je propojená s Národní knihovnou, což umožňuje širší výběr materiálu.

Dostupnost počítačů, přístup na internet, úroveň potřebného softwaru, potřeba vlastního notebooku:
Knihovna byla vybavena stolními počítači, nicméně bylo možné si ke studiu půjčit z knihovny i laptopy. Všechny licence, které jsme potřebovali pro práci v programech nám byly zdarma poskytnuty. Univerzita byla pokryta sítí Eduroam, která však nefungovala vždy správně a proto univerzita měla další wifi síť, na kterou jsme se mohli připojit v budovách školy.

Možnosti tisku a kopírování:
Na začátku semestru jsme dostali na náš účet od univerzity 12 €, které jsme mohli využít k tisknutí a kopírování v univerzitní knihovně. Pokud jsme tyto peníze vypotřebovali, mohli jsme si kartičku dobít ze svých zdrojů. Nicméně já jsem nepotřebovala za celý semestr vytisknout nic. Pokud bylo něco vlastnit v papírové podobě, donesli nám tyto materiály vyučující na hodinu.

Pořádá zahraniční škola/studentská organizace speciální akce pro výměnné studenty?:
ano

Jestliže ano, jaké?:
Tyto akce zastřešuje ESN, které pořádá různé druhy akcí: společné výlety, karnevaly, party, karaoke, prohlídku města a podobně.

Jak byste zhodnotil/a svoji integraci mezi místní studenty (hodnocení jako ve škole 1-5):
1

případně doplňte vlastními slovy:
Mezi ostatní exchange studenty jsem se neintegrovala, za to jsem dobře zapadla mezi domácí studenty. Právě to bylo jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodla zůstat i na jarní semestr. Myslím, že jsem byla dobře zahrnutá do kolektivu i kvůli tomu, že jsem s nimi nastoupila do jejich prvního semestru, tedy se předtím nikdo mezi sebou neznal. Zároveň jsem s nimi navštěvovala téměř všechny kurzy a nevytvořil se tak mezi mnou a jimi rozdíl v tom, co, kdy, a jak studujeme. Myslím, že na mou integraci mělo i vliv to, že nás na oboru bylo málo. Zároveň na mém oboru (i ze strany vedení) byla cítit snaha, aby nedocházelo vyloučení někoho z kolektivu.

Praktické otázky pobytu
Kde jste bydlel/a?:
Ve spolubydlení.

Cena ubytování – měsíčně:
700 EUR

Další poznámky k ceně ubytování (ohledně toho, co cena obsahuje):

Popište vybavenost. Tipy pro další studenty – co by si měli sebou přivézt?:
Nemohu hodnotit studentské koleje. Nicméně já jsem si přivezla osobní věci, ložní prádlo,a ručníky.

Jak a s jakým předstihem je třeba si zařídit ubytování?:
Ubytování je potřeba začít řešit co nejdříve, tedy ihned jakmile víte, že vyjedete. V Lucemburku je obecně problém s dostupností bydlení, o to horší je to pro studenty. Zároveň místa ve studentských ubytováních spravovaných univerzitou jsou velmi omezená, velké množství studnetů univerzitní ubytování nezíská.

Jaké jsou možnosti stravování?:
V univerzitním kampusu je možné se stravovat ve dvou univerzitních jídelnách, kde jakékoli vybrané jídlo stojí 3.80 Euro.

Jaké jsou orientační ceny potravin (porovnejte s cenami v ČR):
Potraviny jsou v Lucemburku o 10-20 % dražší, než v Česku. Například zelenina a ovoce stojí podobně, nicméně maso je někdy až o polovinu dražší.

Doprava do místa pobytu:
Bydlela jsem přímo v Lucemburku, nicméně univerzitní kampus s mou fakultou se nachází ve vedlejším městě (Esch-sur-Alzette) na hranicích s Francií, proto jsem do školy cestovala vlakem.

Orientační cena dopravy:
Všechna veřejná doprava v Lucembursku je zdarma, tedy jsem za jízdné nemusela utrácet.

Tipy pro zakoupení výhodné letenky/jízdenky/další doporučení:
Nemám žádné tipy.

Jaké jsou možnosti místní dopravy (MHD, kolo, pěšky, orientační ceny):
Do hlavního univerzitního kampusu v Eschi vede nejpohodlnější cesta z centra Lucemburku vlakem, případně kombinací vlaku a tramvaje. Celkově se dá po Lucemburku dobře jezdit na kole, cyklotrasy jsou dobře vyznačené, auta dávají na cyklisty velký pozor. Nicméně tím že cesta z Lucemburku do Esche, kde je kampus, trvá půl hodiny, nevyplatí se tam dojíždět na kole (navíc v Lucemburku často prší, mrholí a fouká vítr).

Jaké formality je třeba vyřídit po příjezdu, např. povolení k pobytu?:
Tím, že je Česko členem Evropské unie, stačí studentovi/studentce při příjezdu na univerzitu předložit pouze platný občanský průkaz a evropský průkaz zdravotního pojištění.

Jakého jste použil/a zdravotního pojištění? (orientační cena, výhody, nevýhody, je nutno na univerzitě pořídit jiné než domácí (české) pojištění?):
Opět jako v předchozím bodu - tím, že je Česko členem Evropské unie, nebylo potřeba si zařizovat zvlášť pojištění na zahrniční univerzitě. Žádné speciální pojištění jsem si nezařizovala, na univerzitě stačilo předložit evropský průkaz zdravotního pojištění.

Měl/a jste zkušenosti s lékařským ošetřením v zahraničí?:
Neměla.

Pracoval/a jste během studia?:
Ano. Nicméně ne v zahraničí. Pouze jsem pokračovala v práci v CSIRT-MU, kterou jsem měla již předtím.

Jaké jsou podmínky pro práci/brigádu pro studenty z MU?:
V zahraničí jsem nepracovala.

Tipy na využití volného času:
Cestování po Lucemburku - velkou výhodou je, že se dostanete všude zdarma. V zemi je spousta hradů, na které platí studentské slevy. Zároveň je zde pěkná příroda, proto velmi doporučuji procházky. Lucemburk není příliš party město, ceny pro studenty v místních podnicích nejsou příliš přívětivé. Nicméně ESN pořádá party, kde pro studenty domlouvají lepší ceny. Dále jsou zde pěkné cyklotrasy, lehko se dostanete na kole i do Francie či do Belgie. Zároveň vzhledem k poloze Lucemburku se dá vlakem pohodlně vyjet na větší výlet do Namuru v Belgii/Metz ve Francii/Trieru v Německu anebo i dál, když vám zbyde čas a peníze.

Finanční podpora a náklady
Celkový grant od Centra zahraniční spolupráce:
80000 CZK

Měsíční stipendium v Kč:
16000 CZK

Počet podpořených měsíců:
5

Celkový počet měsíců:
5

Jakých dalších zdrojů jste využil/a k financování pobytu?:
Pro uhrazení dalších nákladů spojených s pobytem jsem využila osobní finance.

Pokud jste obdržel/a další stipendium, uveďte jaké a jeho výši v Kč:

 
Poplatky spojené s nástupem na univerzitu:
0 ???

a/ výše vstupního poplatku:
200 EUR

b/ výše školného:
0 ???

c/ výše ostatních poplatků (jakých):
0 ???

 
Jaké byly Vaše průměrné měsíční výdaje?:
1000 EUR

a/ z toho ubytování:
700 EUR

b/ z toho stravování:
250 EUR

c/ cestování a volný čas:
50 EUR

Jakékoli komentáře k průměrným měsíčním výdajům:

Uznání zahraničního studia domácí fakultou
Kolik jste během studia získal kreditů (v systému zahraniční školy)?:
24

Kolik ETCS kreditů bylo uznáno na MU?:
24

Věděl/a jste předem, které kurzy Vám budou domácí fakultou uznány?:
Ano, všechny kurzy jsem konzultovala s pověřenými osobami z fakulty.

Jakým problémům jste musel/a v souvislosti s uznáním čelit?:
Žádným.

Celkové hodnocení
Posouzení osobního přínosu (1 = výborný):
1

Posouzení akademického přínosu (1 = výborný):
1

Ohodnoťte informace a podporu poskytnuté zahraniční školou (1 = výborný):
1

Setkal/a jste se s nějakými závažnými problémy během pobytu:
Nesetkala jsem se s žádnými závažnými problémy.

Co doporučujete vzít si s sebou:
Osobní dokumenty, platební kartu, notebook.

Co Vás nejvíce překvapilo na partnerské univerzitě pozitivně:
Přehlednost webových stránek, které obsahují konzistentní informace. Na MU vnímám informace ohledně pobytu poměrně roztříštěné - hůř se mi orientovala v informacích na MU než v informacích na zahraniční univerzitě. Dále pak osobní, přívětivý přístup - vše se vždy dalo vykomunikovat.

Co Vás nejvíce překvapilo na partnerské univerzitě negativně:
Nic mě nenapadá.

Další komentář: